Dívka četla Kafku

Roztékáš Se v mé posteli Kéž napil bych se z tvých očí Čteš si Kafku Nech mě Se napít A pít Hladový Pozřu další lysohlávku Slova zněla jen po slovech Uši zvukem přetékají Krovky derou se z očí ven Popohnal je vzdech A s obrazem Ulétají Vše jsem měl, měl, nic Na všem lpěl, lpěl, víc Sám, sám, Samsa... Cvrkot zněl Oněměl Slova voněla po tónech Platónští koně se rozbíhají Krovky prorostou duší svou Až za věčnou klenbu nebeskou Ulétají Jsem jen tvůj, jsem jen tvá Říkám, že jsem jen tvůj, jsem jen tvá Jsem jen tvůj, jsem jen tvá