Město

Byla to jedna cesta vlakem A pak jich bylo asi tisíc 24 hodin doma a pak zpět Do spárů města z oceli Spal jsem dvě hodiny A usmíval se na žebráky A ženy v modrých šlech Blesky už nepoznávám Už nepoznávám ani zeleň Lidé mluví o faleši a přetvářce Ale teď já už vím Že jen skrývají Nejistotu & strach Lidé s motivy a energiemi Tak rozmanitými Jako zvadlý anýz Jako nová slunečnice Jako uslintaný dobrman Potkal jsem se s prachem A bohatýry, kteří uměli se schovat A teď píšu jedním dechem Jak snadné je si snění bez spánku zamilovat Procházel jsem tunely A rudé ukazatele mi mávali Našel jsem svou cestu Cestu k lásce a velkoměstu A teď se vracím do zeleného domu Unavený a potím se, protože si odvykám Od kávy, která mi trhá tkáně, Ale drží mě na živu a v úsměvu Křivé brýle z ubohého kiosku rychlé módy Miluju psaní a hraní a nikdo mě nevidí Poslouchají, nenaslouchají Nelitujte mě, to já lituji vás Všechno je rychlé jen pro nováčka A já za rok už nejsem nový Teď jen okupuji byt jeden můj snový Alespoň že Karel umřel jenom jednou Asi bych nezvládl polední metro