Slunce [Album]

Já kdysi s úsvitem ti říkal častokrát Že jsi mé slunce, o němž nikdo nemá zdání Řek jsem to vážně, jenže nesmíš to tak brát Přeháním rád. To bude tím Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát Že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát Bezpočtukrát člověk se mýlí Slunce je fér, to nezaspí a hřeje záda Vysvitne včas, když naprší ti do mikáda Nechce nic mít, nic nedluží a svítí stejně Na moji tvář, na dlaně tvé Slunce je fér, to nešidí a hřeje pláže Odvede své a neslíbí, co nedokáže Kol hlavy měj si svatozář a třeba hřej si Slunce ty nejsi I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím A slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím Netrap se tím. To se jen říká Slunce je fér, to nezaspí a hřeje záda Vysvitne včas, když naprší ti do mikáda Nechce nic mít, nic nedluží a svítí stejně na moji tvář, na dlaně tvé Slunce je fér, to nešidí a hřeje pláže Odvede své a neslíbí, co nedokáže Kol hlavy měj si svatozář a třeba hřej si Slunce ty nejsi Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam Přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám? Že ty mě máš, že já tě mám