Diář - Cimbi

Padla noc a ty jdeš domů, všichni už šli dávno spát. Noc tě volá pojď sem ke mně, nemá smysl tu jen stát. A tak zase jako včera, opouštíš svůj dům. Přemýšlíš že nevrátíš se, jinak příjdeš o rozum. Stejně jako já, stejně tak i ty, nemá smysl lhát a nedat na city. A tak zas, koukám do tvé tváře, jako malej kluk, co sny míval, v těžkých dnech. A tak zas, píšu do diáře, kdy uvidím ten úsměv tvůj, můj sen. Pokaždé když jsem s tebou, přál bych si zastavit čas, v tvé blízkosti starosti blednou, chtěl bych to tak napořád. Stejně jako já, stejně tak i ty, nemá smysl lhát a nedat na city. A tak zas, koukám do tvé tváře, jako malej kluk, co sny míval, v těžkých dnech. A tak zas, píšu do diáře, kdy uvidím ten úsměv tvůj, mým snem je: Když miliony světel vzlétnou do nebe a na obloze lampiony září, a na tvým obličeji, úsměv vyzáří. A tak zas, koukám do tvé tváře, jako malej kluk, co sny míval, v těžkých dnech. A tak zas, píšu do diáře, kdy uvidím ten úsměv tvůj, můj sen.