Melancholie

Tak poslechni si příběh mojí melancholie A já ti odvyprávim postupně, co všechno trápí mě Může za to spousta věcí, ale hlavně jen těch pár Snad to v tom nejsem sám, kdo to takhle má Jsem už moc starej, na věci co bych dělat měl Ale mladej na věci, co bych zase dělat chtěl Každej řiká, že vydělávam, abych si užil mládí Ale mládí mě už nebaví A šetřit na věci, co nemusí být mě furt nevábí Tak řekni, co mam dělat právě teď Jsem ztracenej v tom tvaru, kterej pro mě znamená vše Kruh Vlastně celej život Jsem zavřenej v mym baru, sleduju jak utíká okolo něj svět Chci jen chvíli ticho Když jsem zasněnej v tom stavu, kterýmu já řikam melancholie Tak nes mě Do neznáma, tam kam nikdo nechce Já bych klidně zmizel v zatracení Věř mi V tom prázdnu trávim čas už vážně běžně Ach má melancholie, tak nech mě Jako při přílivu, je mi vážně děsně Holka proto občas mluvim takhle zcestně Snad někdy mě ta deprese už setřese a Vrátim se k vám bezpečně Začínam bejt ztracenej v tom koloběhu Možná proto si ty lidi nechci pustit k tělu Ráno vstát, něco dělat, jít spát Život bez cíle Je to definice samospádu Je to zvláštně příjemný Bejt takovejhle přízemní typ Jenže cokoliv, co děláš je jen jako výsečník Už totiž nejsem teen Mý chyby jsou teď vidět víc Tak vysvětli mi pointu Proč bych měl teď jít dál Lámu si tim hlavu denně Nevim asi to mam prostě v genech Kdyby jsem měl jedno přání Tak mě prosimtě v tom teď nech Je mi pohodlně Po raním depressu Já bez stresu Jako by jsem to nebyl já Tělem 21, myslí 50 Chtěl bych bejt mladej Já nebudu vám lhát Může za to spousta věcí Hlavně těhle pár Tak snad v tom nejsem sám Může za to melancholie má Tak nes mě Do neznáma, tam kam nikdo nechce Já bych klidně zmizel v zatracení Věř mi V tom prázdnu trávim čas už vážně běžně Ach má melancholie, tak nech mě Jako při přílivu, je mi vážně děsně Holka proto občas mluvim takhle zcestně Snad někdy mě ta deprese už setřese a Vrátim se k vám bezpečně