Náznak Ivory

[Intro] Měkké světlo v tichém pokoji, klavír hraje, vzpomínky se probouzí, každý tón je nový dech, každé zaklepání na klávesy, slzy smíchu v odrazech. [Verse 1] Když prstíky hladí dřevo, vznáším se v oblacích vzpomínek, smích a jemná slova se mísí, vzpomínky tančí, jak sny vánku. Tvé oči, jasné jako hvězdy, jsou se mnou, když klavír zpívá, v každém akordu, v každém nádechu, příběh, co se nikdy neztratí. [Chorus] Náznak slonoviny, krása, co pluje, vlny nostalgie, co srdce objímají, v každém vydechnutí, v každém zapomnění, čas nás spojuje, jsme navždy v hrách. Pohádka v notách, co vzduchem letí, zanechává otisk, co nikdy nezmizí. [Verse 2] Klavír, má lásko, tvé dřevo hřeje, v náruči melodií se ztrácím, každý klíč je příběh, co vypráví, o chvílích, co utíkají, ale vždy zůstanou. Tvé jméno šeptám v tónech, komu se svěřím, když tma se blíží, v každém úhozu, co srdce rozněžní, tvá přítomnost zpívá v melancholii. [Bridge] A v momentě, kdy se tempo změní, cítím vibrace, co duši hřejí, improvizace v hlubinách myšlenek, odhalují tajemství, co neznám. Zvonění klíčů, jak vzdechy noci, všechno zpomaluje, tančí v tichu, a já se ptám, co zůstává, když melodie utichne, co pak v nás hraje? [Chorus] Náznak slonoviny, krása, co pluje, vlny nostalgie, co srdce objímají, v každém vydechnutí, v každém zapomnění, čas nás spojuje, jsme navždy v hrách. Pohádka v notách, co vzduchem letí, zanechává otisk, co nikdy nezmizí. [Outro] A tak se ztrácím v akordech, melodie se pomalu vytrácejí, ale ve vzduchu, v jemném vánku, zůstává náznak, co srdce cítí. Klavír tiše spí, vzpomínky se smí, v tichu zní láska, co nikdy nemizí. [Outro]