Stíny pravdy

Tvoje slova plynou, prázdný jako dým Myslel jsem, že tě znám, že rozumím tvým rýmům Koukám ti do očí, ve stínech vidím klam Ale tvůj svět je jinej, než jsem tušil sám Stíny pravdy, co nechceš pustit ven Každý moje otázky tě ženou k obraně Chováš se jak královna, co nemá slitování A já jen hledám pravdu, co schováváš v lhaní Lžeš mi do očí, pravda mizí v dýmu Schováváš se v stínech, kde ticho hříchy snímá A já stojím tu sám, chytám lži do rukou Proč se na mě hněváš? Jen chci pravdu, nic víc Každý pohyb, každý úsměv – to bolí Čím víc se přibližuješ, tím víc mě to skolí Snad myslíš, že nevidím, že neznám tvůj klam Ale každej tvůj pád mě ničí, zas a zas Maska ti puká, pravda leží na zemi Klam tě drží nad hladinou, mě táhne ke dnu v klidu V každým tvým pohledu cítím ledovej mráz Ostří tvých lží je jed, co mě nutí zůstat zas Lžeš mi do očí, pravda mizí v dýmu Schováváš se v stínech, kde ticho hříchy snímá A já stojím tu sám, chytám lži do rukou Proč se na mě hněváš? Jen chci pravdu, nic víc Klavír tichne, smyčce pláčou v tichu Cítím tvůj klam hluboko v srdci, v stínu Sám na bitevním poli pravdy a lži Ty hraješ svou hru, a já hledám odvahu žít Už nechci poslouchat výmluvy a tvůj pláč Tvý slova jsou prázdný, už pro mě nejsi hráč Kdo komu lže, kdo hraje tuhle hru Už mě to bolí hrát s tebou – nechávám tě tu Lžeš mi do očí, pravda mizí v dýmu Schováváš se v stínech, kde ticho hříchy snímá A já stojím tu sám, chytám lži do rukou Proč se na mě hněváš? Jen chci, abys přestala lhát V dálce klavír, jak poslední sbohem Zůstáváš ve svý hře, já mizím z toho boje Tvoje lži nechám tam, kde jsi je skrývala Já jdu dál – bez masky, co jsi mi nasazovala