CHODNÍKY V LETNÍM DNI

Slova pálí jako chodníky v letním dni Tak hledám stín a podstatu v tom mlčení Věřit větám je každej den víc obtížný Zařezávaj se jak do mozku vzpomínky Dýchej Vstávej Vnímej Prázdno Co vzniká Mezi řádky Tóny A krásou Slova jsou slyšet Tichu musíš naslouchat Přijmout jeho statement Vrátit, co ti dá Do řeči bys neskočil Tak neskač do ticha Prosím Prosím Neskač mi do ticha Vidět obsah v obrysech slov Ne tečku v nádechu Výraz v prázdnejch papírech Moc a tíhu doteku Najít význam v mlčení Křičet z plnejch plic Říct si všechny slova světa Ale neříct Nic Slova pálí jako chodníky v letním dni Snažím se v hudbě najít pravdu Prosím posviť mi Nic neslyším Nic nevidím Koukám skrze slova do prázdnoty a tmy Chytám do rukou holej kouř Nemám louč Bloudím hloub A hmatám jenom hmotu průhlednou Hmotu bez tvaru Slova bez obsahu Lesknoucí se změť Křečovitejch obalů Oblaků Pozlátka Pohádek Póz Lakovaných pozůstatků po lásce Vzorců na úspěch Figurín v zrcadlech Monologů bez prostoru na nádech Tóny bez příběhů Pomlky bez důvodů Odstavce o odstavcích Bez úvodů bez závěrů Nekonečnou potřebu křičet víc a víc Nahrát dvě stě alb A neříct Nic Křičet pořád víc a víc Slova časem zevšední A po větě poslední Zbydeš v tichu jen pro smích Přestaň, mlč a pojď sem blíž Obejmeme ticho já a ty A po tečce poslední Po nás zůstane oxid