Temná Zákoutí

Ztrácíš se v záru, to já jsem Tvuj soud, já jsem klíc od Tvych pout, soudím bez taláru ty, co chtejí odmítnout! Znáš jádro sváru, já zhave chtel kout, ted kric, nez jak troud tu shoríš bez poháru, tak bolí klopytnout! Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lzí, kde za drobnych pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Te vzkrísí, zrak zamlzí a za drobnych pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Ztrácíš se v záru, podívej - dym uz stoupám Ty s ním, necekej na fanfáru, kdyz lhári hrají prim! Spoutána u stozáru, sama jak stín, Ty hloupá, Tvuj klín Te vhání do mych spáru, Tvé "ne" - nejhorší z vin! Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lzí, kde za drobnych pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Te vzkrísí, zrak zamlzí a za za drobnych pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Tichem se ptáš, nic neríkáš, vycitky vzdáleny. Tichem se ptáš, nenaríkáš, Tvy sny jsou spáleny. [Solo] Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lzí, kde za drobnych pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Te vzkrísí, zrak zamlzí a za drobnych pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší. Znám temná zákoutí, kde se mísí pravda s lzí, kde za drobnych pár Ti šašek i král ze slin jed osuší. Já znám temná zákoutí, kde Te vzkrísí, zrak zamlzí a za drobnych pár pošlou do spirál jejich pravd a retuší.