Postavy Z Obrazu

Na konci mesta ten starej dum jak odedávna smutne prázdnej by tu stál A v nem ty místa prošvihlejch dnu ve spletích pavucin jen prach na vítr cekal Vnímám prouzek svetla jako mecem by tu po mne sjel To z obrazu v zári jak procesí davy postav na me mírí Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbe tel Krev zbíhá mi z tvárí jak sloup rázem v zem sem zkamenel Dávno se ríká ten starej dum Se smutnym hájemstvím si vzal co nekdo vzyval povery míchaj sta bludnejch snu Kam pamet sáhne tuhle dávnou povest skryvá Vnímám prouzek svetla jako mecem by tu po mne sjel To z obrazu v zári jak procesí davy postav na me mírí Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbe tel Krev zbíhá mi z tvárí jak sloup rázem v zem sem zkamenel ve snách jak tápu tmou jak zkouším únik najít kam sáhnu pár rukou snad touzím vubec nebyt Vnímám prouzek svetla jako mecem by tu po mne sjel To z obrazu v zári jak procesí davy postav na me mírí Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbe tel Krev zbíhá mi z tvárí jak sloup rázem v zem sem zkamenel Vnímám prouzek svetla coby paprsek tu po mne sjel To z obrazu v zári jak procesí davy postav kolem vírí sbíhám klouzu po schodech a snazím se probít se ven dav vlácí me zpátky jsem prízrak naveky do obrazu uveznen Vnímám prouzek svetla jako mecem by tu po mne sjel To z obrazu v zári jak procesí davy postav na me mírí Sbírám kousek odvahy jak ubránit se hrozbe tel Krev zbíhá mi z tvárí jak sloup rázem v zem sem zkamenel