Schody Nikam

Proc jsi vlastne postavil ty nekonecny schody s koncema do nebe a do hluboky vody Uprostred jsi zastavil a sílu stoupat nemáš z pohledu pod sebe pro zmenu strachy beláš Stojíš dál nejdeš jasny treseš se vo nohy Platíš kam vejdeš za svy komplexy ubohy Pri cem jsi se unavil bojíš se kazdy zmeny je z tebe lakomec a otrok vlastní zeny Jakoby ses popravil na ceste z práce domu a cekal na konec pod listím uschlejch stromu Nemy a slepy ráno ubírá krátkej díl Prezít a projít bránou vecer je cíl jenze den jsi zahodil Hluchymu není dáno deláš ze nelyšíš z hodin je nasbíráno tisíce dní ktery spánkem ledovym spíš Zlobí te ted návaly do hlavy za vším je tvuj zivotní styl Z rebelskejch let pro svoje obavy prozil's jen pul jakej jsi byl Proc jsi vlastne postavil... Nemy a slepy ráno...